Daňové poradenství

Daň z nemovitých věcí 2014

Author
Ing. Martin Houdek

Novelou zákona č. 388/1992 Sb., o dani z nemovitostí se od 1. 1. 2014 mění název příslušného zákona na zákon o dani z nemovitých věcí. Jedná se o komplexní novelu zákona, která plně reaguje na změny v soukromoprávní úpravě nemovitostí v návaznosti na nový občanský zákoník.

Daň z pozemků

Předmět daně z pozemků zůstává zachován, kdy se obecně jedná o pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí. V rámci vymezení předmětu daně z pozemků dochází ke změně u pozemků zastavěnými bytovými domy, kdy se pozemek stává součástí jednotek. Pokud je pozemek součástí jednotky, je předmětem zdanění jednotka jako nemovitá věc, a pozemek není samostatným předmětem daně z pozemků.

K další podstatnější změně dochází při vymezení poplatníka daně. Kdy vedle vlastníka může být nově poplatníkem i svěřenský fond, podílový fond a fond obhospodařovaný penzijní společností. Nově je poplatníkem daně z pozemku, který je zatížen právem stavby, stavebník a nikoliv vlastník pozemku.

Osvobození od daně u pozemků je vymezen široký okruh pozemků, avšak jedná se především o pozemky ve vlastnictví neziskových subjektů, územně samosprávných celků, případně nepodnikajících osob. Jejich výčet je uveden v ustanovení § 4 zákona o dani z nemovitých věcí.

Daň ze staveb

Daň ze staveb je v zákoně nově označována jako daň ze staveb a jednotek. Vymezení poplatníka daně ze staveb a jednotek je obdobné jako vymezení poplatníka daně u pozemků. Kdy vedle vlastníka může být nově poplatníkem i svěřenský fond, podílový fond a fond obhospodařovaný penzijní společností.

Zásadní změna v zákoně je v ustanovení § 7 definující předmět daně ze staveb a jednotek, kdy:

(1)Předmětem daně ze staveb a jednotek je, nacházejí-li se na území České republiky,

a) zdanitelná stavba, a to

1. budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona,

2. inženýrská stavba uvedená v příloze k tomu zákonu,

b) jednotka.

(2) Předmětem daně ze staveb a jednotek není budova, v níž jsou jednotky.

(3) Na zdanitelnou stavbu, která není samostatnou nemovitou věcí, se pro účely daně z nemovitých věcí hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, vlastní věc, jejíž je tato stavba součástí.

Budova je vymezená jako nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí (viz katastrální zákon č. 256/2013 Sb.).

Inženýrskou stavbu je nutné odlišovat od inženýrských sítí, kdy se jedná o úplně jiný typ stavby. Výčet inženýrských staveb uvádí příloha zákona o dani z nemovitých věcí ve své příloze, avšak v zásadě se jedná o přenosové věže, zásobníky, komíny, stavby hutního a těžkého průmyslu apod.

Jednotkou je bytová či nebytová jednotka včetně podílu na společných částech domu a podílu na pozemku.

Díky nové definici předmětu daně u staveb podléhají zdanění pouze budovy (podle nového katastrálního zákonu), inženýrské stavby (podle přílohy k zákonu) a jednotky. Tím odpadají pro zdanění veškeré drobné stavby jako například stožáry, přístřešky, oplocení, studny, fontány, bazény a další. Touto novelizací tak došlo k částečnému zúžení zdaňování staveb se všemi důsledky (podání daňového přiznání na změněnou daňovou povinnost).

V rámci osvobození od daně u staveb je vymezen široký okruh staveb, avšak jedná se především o pozemky ve vlastnictví neziskových subjektů, územně samosprávných celků, případně nepodnikajících osob. Jejich výčet je uveden v ustanovení § 9 zákona o dani z nemovitých věcí.

Základem daně zůstává zachována výměra v metrech čtverečních zastavěné plochy nadzemní části stavby. Změna však nastává v definici zastavěné plochy, kdy nově tato definice vychází ze stavebního zákona.

Stavební zákon vymezuje zastavěnou plochu jako plochu pozemku v součtu všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich části bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny. V principu by však základ daně ze staveb měl zůstat zachován, zřejmě dojde ke změně pouze u malého procenta atypických staveb.

Podstatnou změnou v rámci základu daně je změna koeficientu u jednotek. Kdy již dříve byl stanoven koeficient 1,2, kterým se násobí podlahová plocha jednotky, čímž je získána tzv. upravená podlahová plocha. Nově lze tento koeficient použít pouze u jednotek, jež jsou bez pozemku, nebo je součástí jednotky pouze pozemek zastavěný domem s jednotkami. Pokud je součástí jednotky i podíl na pozemku přesahující zastavěnou plochu domu je nutné použít koeficient 1,22. Zvýšení koeficientu je z důvodu daňové povinnosti na přesahujícím pozemku, který nebude nově předmětem daně z pozemků.

Použitelnost dokumentu

Veškeré informace uvedené v daňovém newsletteru mají pouze informativní a obecný charakter a nenahrazují odborné poradenství. Z tohoto důvodu nemůžeme převzít jakoukoli odpovědnost za jejich použití.

Ačkoli je při přípravě newsletteru věnována maximální péče, není možno vyloučit veškeré případné chyby, nepřesnosti a platnost poskytnutých informací. Další informace, upřesnění a konkrétní možnosti aplikace dané informace ve Vaší společnosti je nutno konzultovat individuálně s příslušnými poradci.



Naši klienti