Daňové poradenství

Daň z příjmu právnických osob 2014

Author
Kreston A&CE

Zákon o daních z příjmu obsahuje i změny, které jsou sice významné, nicméně se domníváme, že převážná většina poplatníků dané změny nebude považovat za důležité, z tohoto důvodu jsme se rozhodli dané změny do našeho Daňového newsletteru nezahrnout.

V této části budou uvedeny změny, které se týkají především poplatníků daně z příjmu právnických osob. Přehled uvedených změn samozřejmě nelze považovat za konečný, v tomto článku jsou uvedeny pouze změny, které mohou být významné pro širší okruh poplatníků.

Zákon o daních z příjmu obsahuje i změny, které jsou sice významné, nicméně se domníváme, že převážná většina poplatníků dané změny nebude považovat za důležité, z tohoto důvodu jsme se rozhodli dané změny do našeho Daňového newsletteru nezahrnout. Jako příklad těchto změn nezařazených do tohoto čísla by bylo možno jmenovat např. zdanění svěřenských fondů, pacht obchodního závodu, výdaje vynaložené na výzkum a vývoj apod. S některými z těchto změn Vás zajisté seznámíme v některých z příštích čísel našeho Daňového newsletteru.

U většiny změn se jedná pouze o legislativně technický charakter a tyto změny by měly souviset s rekodifikací soukromého práva. Skutečností zůstává, že v novele jsou obsaženy i změny, které s rekodifikací mají společného jen pramálo. Právě především na tyto změny se zaměří tento článek.

Změny u veřejně prospěšných poplatníků

První, pro některé poplatníky relativně významnou změnou, je definice veřejně prospěšného poplatníka. Nově již nepostačuje být poplatníkem, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání, jako tomu bylo doposud. Tato podmínka je doplněna negativní podmínkou a to skutečností, že veřejně prospěšný poplatník současně (mimo to, že není založen k podnikatelským účelům) nesmí být zejména obchodní korporací, profesní komorou, zdravotní pojišťovnou, společenstvím vlastníků jednotek apod. V žádném případě tak nebude možno považovat např. akciové společnosti považovat za veřejně prospěšné společnosti a to se všemi důsledky (např. nemocniční zařízení, které mají právní formu akciové společnosti, kde jediným akcionářem by byl kraj, již nebude podle zákona o daních z příjmů možno považovat za veřejně prospěšného poplatníka apod.). Pro některé poplatníky se může tedy jednat o značně problematické vymezení.

U veřejně prospěšných poplatníků pak nejsou předmětem daně např.:

  • příjmy z nepodnikatelské činnosti, v případě, že výdaje na tuto činnost jsou vyšší;
  • dotace, příspěvky, podpory a jiná plnění z veřejných rozpočtů;
  • podpora od Vinařského fondu;
  • výnos daní plynoucí obcím a krajům apod.

Předmětem daně jsou pak vždy příjmy z reklam, z členského příspěvku, příjmy z úroku a nájemného.

Podmínka výdajů převyšujících nad příjmy se posuzuje stejně, jako tomu bylo doposud, tedy za cele zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Stejně tak zůstává zachována povinnost vedení účetnictví tak, aby byly příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené a příjmy, které jsou předmětem daně, odděleny. Pokud by tomu tak nebylo, pak je možno rozdělit příjmy až v rámci daňového přiznání.

U veřejně prospěšných poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, veřejnou výzkumnou institucí, poskytovatelem zdravotních služeb, obecně prospěšnou společností nebo ústavem, jsou veškeré příjmy, mimo příjmy z investičních dotací, předmětem daně.

Mimo výše uvedené změny došlo v některých případech navíc k vyčlenění některých příjmů mimo předmět daně, a to např. u některých příjmů zdravotních pojišťoven a některých příjmů společenství vlastníků jednotek (v tomto případě např. dotace a příjmy z příspěvků vlastníků jednotek na správu doma a pozemku).

Další změnou, která je platná a účinná od 1. 1. 2014, je změna položek snižující základ daně (30 % ze základu daně, maximálně však 1 mil. Kč, resp. 3 mil. Kč). Některé veřejně prospěšné osoby (např. obce, kraje a poskytovatelé zdravotních služeb) jsou z možnosti uplatnit položku snižující základ daně vyňaty.

Zvláštní sazba daně bude u veřejně prospěšných poplatníků (mimo obcí, krajů apod.) a společenství vlastníků jednotek u úrokových příjmů 19 %. Tato skutečnost by měla usnadnit těmto poplatníkům plnění administrativních povinností, neboť v případě, že by měly pouze úrokové příjmy, pak by nemusely podávat daňová přiznání, neboť tyto příjmy by byly již zdaněny.

Veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek, kterým nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob, nejsou povinni sdělit tuto skutečnost správci daně. Správce daně tedy bude tuto skutečnost vlastně předpokládat.

Položky snižující základ daně

O relativně drobných změnách položky snižující základ daně u veřejně prospěšných poplatníků je krátce pojednáno výše. Nicméně změny jsou, nikterak však pro většinu poplatníků významné, i u možnosti snížit základ daně z titulu daru, a to samozřejmě k „dobročinným účelům“. Podmínky uplatnění tohoto daru se v zásadě nezměnily, změnila se pouze maximální výše tohoto daru. Dosud bylo možno jakožto položku snižující základ daně uplatnit pouze dar, který nejvýše odpovídal 5 % ze základu daně, nyní je již možno uplatnit dar vyšší, a to ve výši 10 % ze základu daně (sníženého podle § 34 jako tomu bylo doposud). Jedná se tedy o spíše kosmetickou změnu, kterou využije jen hrstka poplatníků.

Explicitně je v zákoně stanoveno, že za tento dar samozřejmě nesmí plynout poskytovateli daru žádný prospěch, který by mohl odpovídat řekněme protiplnění k tomu daru. Což však v zásadě platilo samozřejmě i doposud, jen tato pravidlo nebyla v zákoně jasně stanoveno.

Jiné změny v zákoně o daních z příjmů

Relativně významnou změnou, o které se však nebudeme podrobněji zmiňovat, je vznik nového institutu a to svěřenského fondu. Svěřenský fond se pro účely zákona o daních z příjmů bude považovat za poplatníka daně z právnických osob. V současné době se objevuje velké množství výkladových problémů a nuancí, proto bychom toto téma případně zmínili podrobněji v některém z nadcházejících článků.

V rámci novely zákona o daních z příjmů došlo k přemístění ustanovení o zdaňovacím období z § 17a. Nyní je možno daná ustanovení naleznout v § 21a s tím, že nedošlo prakticky k žádné změně, pouze k přemístění (mimo drobné legislativně technické změny).

V § 20c ZDP je nyní možno naleznout výčet toho, co je možno považovat za obchodní majetek poplatníka daně z příjmů právnických osob, opět ani toto explicitní vyjádření se nijak neliší od dosavadního chápání obchodního majetku, přesto se zákonodárce rozhodl, že bude obchodní majetek definován takto samostatně, což v zásadě není na škodu.

Jak již bylo uvedeno výše, novela obsahuje velké množství změn, avšak především legislativně technických. Největší změn a to pro všechny z nás je přijetí právě „nového občanského zákoníku“. Tyto změny jsou v některých ohledech značné.

Z tohoto důvodu bych si dovolil apelovat na všechny z Vás, nepodceňte změny, které plynou z nového občanského zákoníku a v případě nejasností a dotazů se na nás neváhejte obrátit. Přeci jen prevence je vždy účinnější a náklady na ni nižší, než řešení následků a problémů s tím souvisejících.

Použitelnost dokumentu

Veškeré informace uvedené v daňovém newsletteru mají pouze informativní a obecný charakter a nenahrazují odborné poradenství. Z tohoto důvodu nemůžeme převzít jakoukoli odpovědnost za jejich použití.

Ačkoli je při přípravě newsletteru věnována maximální péče, není možno vyloučit veškeré případné chyby, nepřesnosti a platnost poskytnutých informací. Další informace, upřesnění a konkrétní možnosti aplikace dané informace ve Vaší společnosti je nutno konzultovat individuálně s příslušnými poradci.



Naši klienti