Fúze, akvizice a prodeje podniků v současné praxi

Je otázkou, zda se jedná o jednorázovou záležitost, či nový začátek dlouhodobého trendu a především pak, jaké faktory stojí za tímto vývojem? 

Na oba výše uvedené dotazy lze poměrně snadno nalézt odpovědi, jež vycházejí z monitorování praxe. Důvodem jsou jednak “noví hráči”, pocházející primárně ze zahraničních ekonomik “asijských tygrů”, tedy v současné době z Číny. V blízké budoucnosti jsou navíc očekáváni investoři z Indie a Japonska. Bezpochyby výraznou měrou přispívá k rostoucímu počtu i hodnotě fúzí i akvizic monetární “politika levných peněz” českých bankovních institutů, jež činí příslušné transakce dostupnými širší řadě uchazečů/kupujících. Dalším nezpochybnitelným důvodem pro exponenciálních růst fúzí i akvizic v ČR jsou rovněž příčiny” související primárně s generační výměnou vlastnictví a vedení českých podniků.  Jelikož se nacházíme ve 2. polovině 2. dekády 21. století, tedy v době, kdy řada podnikatelů, jež založila v devadesátých letech svůj business, zvažuje jeho předání či prodej, je aktuální právě otázka možného prodeje vybudovaného podniku. Zvláště v případě, je-li podnik dlouhodobě úspěšný a do budoucna i nadále životaschopný.

S výše uvedeným tématem pak úzce souvisí diskuze nad následujícími klíčovými parametry jež s podnikáním daného subjektu souvisí: tržní hodnotou podniku a rovněž samotnou definicí prodávaného podniku, zejména z personálního hlediska - prodeje jednak ve variantě setrvání stávajícího vlastníka v managementu a nebo ve variantě jeho odchodu k okamžiku prodeje, či v blízké budoucnosti po jeho prodeji.

Model tržní hodnoty podniku při jeho prodeji

Ačkoliv je logika přístupu ke stanovení tržní hodnoty ve srovnání s oceněním pro jiné účely prakticky totožná, v případě prodeje celého podniku, či jeho alikvotní části pro jeho prodej dochází ke střetu obou stran prodávajícího a kupujícího. Tento střet nabývá zpravidla ryze tržní intenzity, neboť obě strany vstupují do zmíněné transakce převážně dobrovolně (prodávající vlastník může při neúspěšném jednání i nadále podnik provozovat, zatímco kupující při neúspěchu jednání osloví se svojí nabídkou jiný srovnatelný subjekt na trhu).

Zatímco prodávající hodnotí svoji společnost na základě minulých (často velmi příznivých) výsledků hospodaření a automaticky předpokládá jejich opakovatelnost do daleké budoucnosti, kupující vnímá veškerá reálná i potenciální rizika při převzetí konkrétního podniku mnohem intenzivněji, případně kupovaný podnik hodnotí i z pohledu jeho možného přínosu po začlenění do svého uskupení několika firem. S tímto procesem mohou být naopak spojeny možné úspory nákladů, s nimiž prodávající nekalkuluje, neboť je nezná.      

Z výše uvedených alternativ náhledu na konkrétní podnik a jehož tržní hodnotu je tak nahlíženo z mnoha různých úhlů pohledu (z pohledu “stroje na budoucí peníze”, či “prostředku k zajištění další úspory nákladů”), přičemž jeho hodnota se odvíjí od schopnosti budoucího majitele využít jeho stávající potenciál.

Je-li výsledkem výše zmíněných pohledů na hodnotu kupujícího i prodávajícího kladný interval hodnot (tj. nižší pásmo interval odpovídá zpravidla představám o hodnotě kupujícího, zatímco vyšší pásmo odpovídá představám o hodnotě prodávajícího), zbývá již jen dle převažující momentální síly jedné ze stran dokončit odladění výsledné hodnoty nacházející se v daném, oběma stranami akceptovaném, intervalu. Konkretizaci hodnoty lze provést na základě nestranného znaleckého posudku, respektujícím stávající obecně platnou metodiku ocenění (nikoliv pouze odhadu hodnoty provedené zástupci jednotlivých stran). 

Definice prodávaného podniku z jeho personálního hlediska

V návaznosti na předchozí informace o stanovení hodnoty vybraného podniku je třeba zvážit i související personální otázky, zejména pak proces setrvání stávajícího vlastníka/managementu v tomto podniku. V daném případě je nutné zvážit navazující kladné i záporné vlivy obou alternativ na hodnotu podniku.   

Pozitiva setrvání stávajícího vlastníka v podniku bezpochyby spočívají v prodloužení linie působení “styčného” pracovníka, s nímž je spojena důvěra zákazníků a často nadprůměrné znalosti interních procesů podniku. Pozitivem je rovněž všeobecný respekt a úcta, které se zakládající vlastník/manager od svých zaměstnanců těší. Naopak negativa setrvání stávajícího vlastníka lze spatřit především v možném negativním postoji k inovacím, v profesní únavě a neochotě přijímat nové výzvy.

Výše uvedené alternativy je nezbytné do kalkulace hodnoty podniku bezpochyby zahrnout, neboť v praxi ocenění je značný rozdíl v hodnotě podniku, jež zahrnuje i stávající “lidský potenciál” oproti hodnotě podniku, s předpokladem odchodu stávajícího vlastníka/managementu k datu prodeje, či v brzké době po tomto datu.     

Závěrečné shrnutí

Byť se jeví zadání úkolu ocenit podnik pro účely jeho prodeje na první pohled jednoznačné, praxe již tak snadná není. Důvodem možných komplikací je často diametrálně odlišný náhled na potenciál a rizika prodávaného podniku obou stran vstupujících do zmíněné transakce. Rovněž pak je jistým znesnadněním odlišné vnímání dalších významných parametrů podniku, zejména z pohledu stávajícího lidského kapitálu a s tím související řešení jeho setrvání v podniku se všemi pozitivními i negativními důsledky. Je-li kupříkladu význam zakládajícího vlastníka natolik zásadní, že majoritní část podnikové obchodní, či výrobní činnosti podniku je velmi úzce spjata s touto osobou, jeho případný odchod ihned k datu prodeje, případně v brzké době po něm, může vést ke snížení tržní hodnoty tohoto podniku, a to až až o desítky procent. 

Ačkoliv se výše uvedené nastolené problémy mohou jevit jako obtížně překonatelné, v praxi byly, v posledních letech, vyvinuty potřebné techniky a nástroje pro jejich překonání. Kupříkladu s využitím finančních databází (AMADEUS, CAPITAL IQ a jiné) je možné prostřednictvím dlouhodobé srovnávací analýzy obdobných subjektů na trhu uspokojivě odhadnout diskutabilní parametry ocenění (kupř. očekávané roční náklady na management pro podnik konkrétní velikosti, působící na konkrétním trhu v konkrétním region, stanovení v daném oboru obvyklé výše roční EBITDA marže a pod.) a tím finalizovat model ocenění do jeho konečné podoby.  S využitím zmíněných finančních databází a srovnávacích analýz z nich plynoucích je rovněž možné provést korekci obou “investičních” pohledů prodávajícího i kupujícího na hodnotu příslušného podniku, což vede k vyšší míře reálnosti těchto pohledů a v konečném důsledku pak zužuje interval možných hodnot. Výhodou zmíněného postupu je primárně opakovatelnost a odůvodněnost postupů založených na tržních datech z finančních databází.

Jelikož naše společnost Kreston A&CE GROUP, s.r.o. se zmíněnými finančními databázemi dlouhodobě pracuje, je i proces vyhotovení srovnávací analýzy konkrétního podniku otázkou hodin. Jsme připraveni Vám v této oblasti poskytnout plnou odbornou pomoc.