Převodní ceny

Jeho cílem je zajištění jednotného uplatňování daňových právních předpisů při hodnocení služeb s nízkou přidanou hodnotou poskytovaných mezi spojenými osobami/sdruženými podniky a současně i snížení administrativní náročnosti daňovým subjektům při prokazování správnosti nastavení převodních cen u těchto služeb.

Pokyn se týká jak služeb účtovaných mezi českým daňovým subjektem a jeho zahraničním spřízněným podnikem, tak také mezi dvěma českými spojenými osobami. Zmíněný pokyn se ale dotýká jen takových vnitropodnikových služeb, které mají nízkou přidanou hodnotu, a které zároveň netvoří hlavní činnost subjektů, představují rutinní funkci a netvoří podstatný náklad či příjem zainteresovaných podniků. Podle pokynu se za tyto služby považují ty služby, jejichž celková hodnota pro všechny transakce nepřekročí 10 % z obratu (celkové tržby a výnosy) a zároveň částku 50 mil. Kč u poskytovatele a 20 % z provozních nákladů a zároveň částku 50 mil. Kč u příjemce. U fyzických osob, které neúčtují, se pro posouzení uvedených limitů vychází z příslušné daňové evidence příjmů a výdajů.

Pokyn dále vnitroskupinové služby s nízkou přidanou hodnotou vymezuje jako druh transakcí v rámci skupiny podniků zahrnující služby správního, technického, finančního, poradenského či obchodního charakteru. Zásadní okolností u těchto služeb je následné správné přiřazení nákladů spojených s přijatými vnitroskupinovými službami. Je třeba si uvědomit (a i pokyn to výslovně zde uvádí), že konstrukce sjednané ceny je ale nezávislá na posouzení daňové uznatelnosti daného plnění.

V další části pokynu je stručný přehled oblasti, kterému správci daně při prověřování vnitroskupinových služeb věnují největší pozornost. Patří sem samotná identifikace subjektů (název a specifikace činností subjektů a způsob propojení zainteresovaných subjektů), poskytnutí služby a její popis (poskytnutá služba musí mít své opodstatnění). Dále také účel a přínos poskytnuté služby (u příjemce služby musí být zřejmý účel uplatněného výdaje, tzn. jaký prospěch očekával pro svou podnikatelskou činnost), metoda (s ohledem na méně komplikovanou strukturu daných transakcí lze příslušnou odměnu za poskytnutí vnitroskupinových služeb ohodnotit metodami srovnatelné nezávislé ceny či nákladů a přirážky), náklady (pro účely stanovení odpovídající přirážky je nezbytné správně a přesně určit strukturu nákladů, které souvisí s poskytnutou službou, a z kterých se tedy vychází pro kalkulaci ceny a tedy i výsledné ziskovosti) a ziskovost dle principu tržního odstupu (u metody srovnatelné nezávislé ceny musí být doložena srovnatelná transakce mezi nezávislými subjekty, při aplikaci metody nákladů a přirážky Česká daňová správa považuje přirážku k nákladům v rozpětí 3 -7 % za přirážku, která by byla aplikována v běžných obchodních vztazích; přirážka se může lišit od principu uvedeného v § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, nicméně rozdíl musí být následně správci daně uspokojivě doložen).

Není-li zároveň z podkladů předložených správci daně zřejmý účel poskytnutí služby, je správce daně oprávněn požadovat k příslušným transakcím další dokumentaci prokazující dodržení principu tržního odstupu.

Pokud by podaná vysvětlení a předložené podklady pro posouzení dodržení byly dostačující, správce daně by při posouzení vnitroskupinových služeb upustil od požadavku na plnou šíři dokumentace k převodním cenám podle pokynu D-334 Ministerstva financí, a to konkrétně v oblastech:

• funkční a rizikové analýzy (zpracování analýzy přisuzující jednotlivým spřízněným subjektům vykonávané funkce a nesená rizika ve vztahu k dané transakci),
• srovnávací analýza u metody nákladů a přirážky (volba nezávislých srovnatelných subjektů na základě zvoleného přiřazovacího klíče za účelem stanovení tržního rozpětí přirážky; při použití metody srovnatelné nezávislé ceny pro ohodnocení vnitroskupinové služby je předložení příslušných srovnatelných transakcí nezbytné),
• odůvodnění výše stanovené přirážky u metody nákladů a přirážky (podání komentáře týkající se správnosti zvoleného tržního rozpětí, ve kterém by se pohybovala ziskovost k nákladům vynaloženým subjektem na danou transakci),
• analýza trhu (definice tržních podmínek v daném odvětví a ve vztahu k příslušnému segmentu druhu vnitroskupinových služeb),
• celková informace o skupině (při popisu vnitroskupinových služeb, které jsou předmětem tohoto sdělení, není nezbytné analyzovat v dokumentaci aktivity celé skupiny, pouze bude podán komentář k činnostem jednotlivých zainteresovaných společností ve vazbě na poskytované vnitroskupinové služby).

Pokyn sice nabývá účinnosti 1. ledna 2013, nicméně až čas opravdu ukáže, zda daňovým subjektům přinese skutečné snížení administrativní zátěže spojené s dokumentací k převodním cenám mezi spojenými osobami.