Daňové poradenství

Zákon o dani z přidané hodnoty 2014

Author
Ing. Jiří Šindelář

Stejně jako jiné daňové předpisy, tak i právní úprava daně z přidané hodnoty od roku 2014 doznala velkého počtu změn. Tyto změny jsou zapříčiněny jak zákonem č. 502/2012 Sb., tak zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb.

Následující článek má tedy upozornit na ty nejvýznamnější změny, které nás od 1. 1. 2014 v oblasti daně z přidané hodnoty čekají.

Na úvod bychom vás rádi upozornili, že sazby daně zůstávají na své původní výši, tj. základní sazba daně na úrovni 21 % a snížená sazba daně na úrovni 15 %.

Zákon č. 502/2012 Sb.

Tato novela zákona zavádí ve svém ustanovení § 92a odst. 5 již jednoznačnou povinnost podávat výpis z evidence podle § 92a výhradně elektronicky (doposud se tato povinnost odvozovala z pokynu Generálního finančního ředitelství č. D-4).

Další významnou změnu přináší novelizované ustanovení § 101 odst. 1, které nově ukládá povinnost elektronického podání. Podle tohoto ustanovení bude od 1. 1. 2014 již plátce povinen podat elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, hlášení, přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení.

Výjimku z této povinnosti bude mít pouze fyzická osoba, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6 000 000 Kč a nemá zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky.

Přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů se bude také nově podávat pouze elektronicky (výjimku budou mít pouze osoby identifikované k dani, které i nadále budou mít možnost činit tato podání klasickou papírovou formou).

Zákon č. 502/2012 Sb. obsahuje rovněž ustanovení, které snižuje limit pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty ze současných 1 000 000 Kč na 750 000 Kč. Snížení hranice obratu pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty z 1 000 000 Kč na 750 000 Kč obsahoval již zákon č. 458/2011 Sb. Zákon č. 502/2012 Sb. toto snížení limitu obsahuje také a zároveň ruší duplicitní snížení ve zmíněném zákoně č. 458/2011 Sb. Účinnost tohoto ustanovení je ale odvozena od účinnosti zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa. V současné chvíli je ale velmi nejisté, zda tento zákon nakonec vstoupí v účinnost. Pokud by ale v účinnost ve své současné podobě zákon č. 458/2011 Sb. k 1. 1. 2015 skutečně vstoupil, znamenalo by to, že podnikatelské subjekty, které v průběhu roku 2014 přesáhnou obrat 750 000 Kč, tak se z nich stanou k 1. 2. 2015 plátci daně z přidané hodnoty.

Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb.

V rámci zákonného opatření senátu je oblast daně z přidané hodnoty upravena v části páté a v části čtyřicáté první.

Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. – část čtyřicátá první

Část čtyřicátá první se týká institutu ručení za daň nezaplacenou dodavatelem. Do ustanovení § 109 odst. 2 psím. c) je s účinností od 1. 2. 2013 doplněno, že příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto plnění poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup, a pokud úplata za toto plnění překračuje dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně.

Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. – část pátá

Část pátá zákonného opatření senátu je vesměs charakteru legislativně-technického, kdy je reagováno na rekodifikaci soukromého práva.

V obecných ustanoveních je zavedeno několik drobných změn jako např. vypuštění převodu a přechodu nemovitosti z § 2 odst. 1 písm. a) z důvodu jejich zahrnutí pod pojem zboží v § 4 odst. 2 písm. a), zákon bude nově pracovat s pojmem Evropská unie (§ 3 odst. 1 písm. d) a e), § 3 odst. 2 úvodní část, § 4 odst. 1 písm. h, § 4 odst. 1 písm. m) apod.) namísto pojmu Evropské společenství. Dále je také zrušen termín daňová povinnost tam, kde se má jednat pouze o daň (§ 4 odst. 1 písm. d) a e).

Do ustanovení § 4 je vložen nový odstavec, který říká, že zbožím se pro účely tohoto zákona rozumí hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů, právo stavby, živé zvíře, lidské tělo a část lidského těla, plyn, elektřina, teplo a chlad.

Rekodifikace se promítá také do § 4 odst. 4 písm. g), kde je uvedeno, že nájmem se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozumí také podnájem, pacht a podpacht, a také do nového § 4b, který říká, že pro účely tohoto zákona se ustanovení o obchodním závodu použijí i na část obchodního závodu tvořící samostatnou organizační složku, dále je zde uvedeno, že pro účely tohoto zákona se na svěřenský fond a organizační složku státu, která je účetní jednotkou, hledí jako na právnickou osobu a jednotka pro účely tohoto zákona vždy zahrnuje podíl na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i podíl na tomto pozemku.

Další změny vyvolané rekodifikací se objevují také např. v ustanovení § 6a (nahrazení nynějšího sdružení společností), § 6b (reakce na nový termín obchodní závod v novém občanském zákoníku) a § 6e odst. 1 (zde je změna vynucena novou koncepcí dědictví).

V oblasti určení místa plnění při dodání zboží dochází k doplnění místa plnění v případě práva stavby (§ 7 odst. 6) a to na místo, kde se nachází pozemek zatížený právem stavby. Analogicky je poté do § 10 doplněn nový odstavec, který vymezuje místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k právu stavby na místo, kde se nachází pozemek zatížený právem stavby.

Ustanovení § 13 a § 14 zákona o dani z přidané hodnoty jsou rovněž novelizovány a nalezneme zde opět změny terminologické a změny vyplývající z nové soukromoprávní úpravy.

Mezi další změny v zákoně o dani z přidané hodnoty patří např. změna v § 21 odst. 3, kde je nově uvedeno, že při dodání nemovité věci se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání nebo dnem doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve. Jedná se o reakci na skutečnost, že od 1. ledna 2014 bude katastrální úřad zasílat účastníkům pouze vyrozumění o změně vlastnického práva, a proto je dřívější podmínka doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitosti nadbytečná.

V ustanovení § 36 dochází k terminologické změně, kdy jsou vypuštěna v odst. 3 písmena b) a c) pro svoji nadbytečnost (díky skutečnosti, že spotřební daň, daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv je součástí základu daně (s výjimkou § 41) již podle § 36 odst. 3 písm. a).

Zásadní změnou v novele zákona o dani z přidané hodnoty je ale zcela nová koncepce uplatnění daně v případě dodání vybraných nemovitých věcí (§ 56).

Pro lepší názornost je níže uvedeno novelizované ustanovení § 56 zákona o dani z přidané hodnoty, účinné od 1. 1. 2014.

§ 56 Dodání vybraných nemovitých věcí

(1) Dodáním vybrané nemovité věci se pro účely osvobození od daně rozumí dodání

a) pozemku,

b) práva stavby,

c) stavby,

d) podzemní stavby se samostatným účelovým určením,

e) inženýrské sítě,

f) jednotky.

(2) Od daně je osvobozeno dodání vybrané nemovité věci, která

a) je pozemkem, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť, a

b) není pozemkem, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba.

(3) Dodání vybrané nemovité věci jiné než v odstavci 2 je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby39), a to k tomu dni, který nastane dříve.

(4) Plátce se může rozhodnout, že i po uplynutí lhůty podle odstavce 3 uplatní daň. Pokud plátce přijal před uskutečněním zdanitelného plnění úplatu, ze které mu nevznikla povinnost přiznat daň, stanoví se při uskutečnění zdanitelného plnění základ daně podle § 36.

Tato změna sice souvisí s rekodifikací soukromého práva, která nově vymezuje nemovité věci, nicméně přináší odlišný přístup k přiznání osvobození při dodání zmíněných vybraných nemovitých věcí. Zákon o dani z přidané hodnoty od roku 2014 již neobsahuje definici stavebního pozemku, přičemž je nově úprava osvobození při převodu pozemku nastavena přímým vymezením. Podmínky pro osvobození převodu pozemku jsou v § 56 odst. 2 nastaveny odlišně oproti podmínkám stávajícím. Prakticky může být převod pozemků od roku 2014 osvobozen ve dvou situacích, tj. buď podle § 56 odst. 2 nebo podle § 56 odst. 3.

Pro uplatnění osvobození podle § 56 odst. 2 musí být splněny současně obě podmínky uvedené v předmětném ustanovení (tj. při nesplnění jedné z nich, i při nesplnění obou současně, se nebude jednat o pozemek, jehož převod je podle § 56 odst. 2 osvobozen). Je rovněž důležité si uvědomit, že v případě inženýrských sítí není pro uplatnění daně z přidané hodnoty podstatné, zda je tato inženýrská síť spojena se zemí pevným základem či nikoliv, stejně tak je zcela irelevantní, zda je inženýrská síť vlastněna stejnou osobou jako pozemek nebo třetí osobou.

Nesplnění podmínek uvedených v § 56 odst. 2 ale neznamená, že tento pozemek bude vždy a za všech okolností zdaňován. V případě, kdy nelze převod pozemku osvobodit podle § 56 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty, je možné využít osvobození podle § 56 odst. 3 zákona.

Podle § 56 odst. 3 je dodání vybrané nemovité věci jiné než v odstavci 2 osvobozeno od daně po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Zde se vychází při uplatňování daně z přidané hodnoty z principu nedělitelnosti režimu zdanění stavby a přiléhajícího pozemku. Podle § 56 odst. 3 se tedy osvobodí i převod pozemku, pokud na něm stojí stavba splňující podmínky osvobození, daňový režim pozemku tak bude určen režimem stavby na něm umístěné. Pojem stavby užitý v § 56 odst. 3 zahrnuje stavby (pevně spojené se zemí), včetně inženýrských sítí a jednotek, přestože jsou tyto pojmy v odst. 1 uvedeného ustanovení rozlišeny.

Podrobnější komentář k dané problematice lze nalézt v informaci Generálního finančního ředitelství, která byla publikována na internetových stránkách Finanční správy České republiky (http://www.financnisprava.cz/ assets/ cs/ prilohy/ d-placeni- dani/ Informace_k_par_56_od_roku_2014.pdf) či v zápise z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců České republiky ze dne 18. 12. 2013 (http://www.financnisprava.cz/ assets/ cs/ prilohy/ d-prispevky-kv-kdp/ Zapis_KV_KDP_2013-12-18.pdf).

Použitelnost dokumentu

Veškeré informace uvedené v daňovém newsletteru mají pouze informativní a obecný charakter a nenahrazují odborné poradenství. Z tohoto důvodu nemůžeme převzít jakoukoli odpovědnost za jejich použití.

Ačkoli je při přípravě newsletteru věnována maximální péče, není možno vyloučit veškeré případné chyby, nepřesnosti a platnost poskytnutých informací. Další informace, upřesnění a konkrétní možnosti aplikace dané informace ve Vaší společnosti je nutno konzultovat individuálně s příslušnými poradci.



Naši klienti