Daňové poradenství

Daň z nemovitých věcí

Author
Ing. Martin Houdek

Tento měsíc bychom rádi navázali na článek o změnách v rámci novelizace zákona o dani z nemovitých věcí k 1. 1. 2014, kdy byla nyní ze strany Generálního finančního ředitelství poskytnuta informace, respektive upřesnění několika výkladových problémů spojených s novelizací zákona.

Tato informace vychází z přijatých dotazů finanční správou přímo od daňových subjektů.

První upřesnění vychází z častých dotazů na předmět daně ze staveb tedy, které stavby podléhají zdanění. V rámci novelizace zákona došlo ke změně definice, kdy jsou předmětem daně ze staveb a jednotek budovy, inženýrské stavby vyjmenované v příloze zákona o dani z nemovitých věcí a jednotky. Budova je, pro účely daně z nemovitých věcí, definována jako nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Definice budovy vychází z vymezení v katastrálním zákoně (zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí). Z hlediska daně z nemovitých věcí je irelevantní, zda je či není budova evidována v katastru nemovitostí. Z výše uvedeného vymezení vyplývá, že pokud budovy nesplňují tyto parametry nebo nejsou inženýrskou stavbou, pak nejsou předmětem daně ze staveb.

Další zpřesnění výkladu se týká časového úseku, kdy se stává zdanitelná stavba a jednotka předmětem daně ze staveb a jednotek. Základní teze vychází z předpokladu, že se zdanitelná stavba a jednotka stává předmětem daně po jejich dokončení bez ohledu na příslušný zápis do katastru nemovitých věcí. Přesněji je definováno časové hledisko tak, že se zdanitelné stavby a jednotky stávají předmětem daně po vydání kolaudačního souhlasu popřípadě po oznámení stavebnímu úřadu o zahájení užívání stavby, dále za předpokladu, že jsou užívané před vydáním kolaudačního souhlasu nebo před oznámením stavebnímu úřadu o zahájení užívání stavby, pokud bude zdanitelná stavba stavebně a technicky uspořádána tak, že je schopna plnit základní funkci a je užívána. A nakonec je-li užívána nebo je možné začít užívat zdanitelnou stavbu, avšak pouze pokud se jedná o takovou zdanitelnou stavbu, která nevyžadovala pro zahájení výstavby stavební povolení ani ohlášení, a je stavebně technicky uspořádána a zároveň plní základní funkci této zdanitelné stavby.

Pokud u zdanitelné stavby dojde ke změnám skutečností rozhodných pro stanovení daně a to například ke změně počtu nadzemních podlaží nástavbou, k rozšíření zastavěné plochy přístavbou, nebo naopak ke zmenšení zastavěné plochy demolicí, vzniká poplatníkovi povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období následující po roce, které následuje po roce, v němž byly stavební úpravy dokončeny.

Při stanovení základu daně u plochy zpevněného pozemku vlečkou se považuje zpevněnou plochou pozemku část odpovídající železničnímu kolejovému svršku. Výměra této zpevněné plochy pro zjištění základu daně z pozemků vychází ze stavební délky kolejí v metrech násobené průměrnou délkou pražců (2,5 m). V případě kolejového rozvětvení vleček se základ daně stanoví jako součet stavebních délek kolejí násobený průměrnou délkou pražců, nikoliv z celkové plochy kolejiště. Zbývající část pozemku včetně kolejového spodku, je předmětem daně jako druh pozemku evidovaného v katastru nemovitostí.

Při stanovení daně z nemovitých věcí za pozemky a stavby čerpacích stanic pohonných hmot je rozhodující zda je zastřešení provozní plochy konstrukčně a stavebně propojena s budovou, která zároveň plní funkci stavby se svislou nosnou konstrukcí nesoucí zastřešení. A dále zda je konstrukce zastřešení podepřena dalšími svislými prvky mimo prostor vymezený obvodovým pláštěm budovy. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, plocha zastřešení je považována za součást zastavěné plochy příslušné budovy, vymezené obalovou čarou, vedenou vnějším líci průmětů svislých konstrukcí do vodorovné roviny. Nejsou-li splněny obě výše uvedené podmínky, pak zastřešení provozního prostoru dani ze staveb nepodléhá. Pokud jsou plochy, které tvoří součást komunikačního a manipulačního systému čerpacích stanic pohonných hmot, prohlášeny za veřejné účelové komunikace, pak nelze jednotlivé plochy vyčlenit, jako ty které slouží pouze k obsluze čerpací stanice a jsou tak veškeré tyto plochy osvobozeny od daně z pozemků. Jedná-li se však o zpevněné plochy pozemků, které nejsou přístupné veřejnosti a slouží jako manipulační, skladovací plochy a jiné, pak se jedná o plochy, které jsou předmětem daně z pozemků jako zpevněné plochy užívané k podnikání.

U prefabrikovaných garáží je pro správné zdanění nutné stanovit, zda se jedná o předmět daně či nikoliv. Pro správné určení zda se jedná o zdanitelnou stavbu, je nutné posoudit existenci pevného spojení se zemí. Pakliže se na základě technické specifikace jedná o prefabrikované garáže usazené do maltového lože na vybetonovaném základu, tvořený betonovými patkami, spojenými v nadzemní části základové konstrukce prefabrikovanými železobetonovými trámky (pásy). V tomto případě je prefabrikovaná garáž na základové konstrukci uložena v maltovém loži. Jelikož je malta základním stavebním pojivem, je toto spojení ze stavebně technického pohledu považováno za spojení pevným, a odlišuje tak tuto prefabrikovanou stavbu od mobilních buněk a kontejnerů, které jsou volně pokládány do štěrkového lože. Díky existenci pevného spojení se zemí, lze konstatovat, že je takto instalovaná prefabrikovaná garáž předmětem daně ze staveb.

Použitelnost dokumentu

Veškeré informace uvedené v daňovém newsletteru mají pouze informativní a obecný charakter a nenahrazují odborné poradenství. Z tohoto důvodu nemůžeme převzít jakoukoli odpovědnost za jejich použití.

Ačkoli je při přípravě newsletteru věnována maximální péče, není možno vyloučit veškeré případné chyby, nepřesnosti a platnost poskytnutých informací. Další informace, upřesnění a konkrétní možnosti aplikace dané informace ve Vaší společnosti je nutno konzultovat individuálně s příslušnými poradci.



Naši klienti