Daňové rezervy na opravy: nový rozsudek NSS připomíná časté chyby

Samostatný účet musí sloužit pouze pro rezervy
Jednou ze základních podmínek je, že peníze odpovídající vytvořené rezervě musí být převedeny na samostatný bankovní účet. Tento účet má sloužit pouze pro rezervy, ne jako běžný provozní účet firmy.
V posuzovaném případě firma tvrdila, že na účtu vždy zůstával dostatek peněz. Problém byl ale v tom, že z účtu zároveň odcházely i platby, které s rezervou nesouvisely. Soud proto potvrdil, že samotný zůstatek na účtu nestačí. Důležité je i to, jak se s účtem skutečně nakládá.
Prakticky to znamená, že rezervní účet by neměl sloužit k běžným převodům, provozním platbám ani dočasnému „přesouvání“ peněz. Pokud účet není používán výhradně pro rezervy, může správce daně celou rezervu zpochybnit.

Rezerva musí být navázána na konkrétní majetek a opravu
Soudy se v poslední době zabývaly také tím, jak přesně má být rezerva určena. Nestačí obecně říct, že firma tvoří rezervu například „na opravu areálu“. Pokud se areál skládá z více samostatných budov nebo objektů, je potřeba jasně určit, ke kterému majetku se rezerva vztahuje a jaká oprava se plánuje.
Důležitý je také rozdíl mezi opravou a technickým zhodnocením. Rezervu lze tvořit na opravu, tedy na uvedení věci do původního nebo provozuschopného stavu. Pokud ale firma majetek rozšiřuje, modernizuje nebo zásadně vylepšuje, může jít už o technické zhodnocení a na to se pravidla pro rezervy nevztahují stejně.

Praktické dopady pro společnosti
Daňové rezervy mohou být užitečným nástrojem, ale je potřeba je mít dobře připravené a průběžně kontrolovat. Firma by měla mít jasný plán opravy, rozpočet, správné účetní zachycení a samostatný účet, který nebude používán k jiným účelům.
Nová judikatura ukazuje, že správce daně nebude posuzovat pouze to, zda oprava dává ekonomický smysl. Zaměří se také na splnění formálních podmínek, tedy zda je rezerva správně nastavena, evidována a finančně kryta v souladu se zákonem.

Doporučená kontrola před tvorbou rezervy
Daňová rezerva na opravu může být užitečným nástrojem daňového plánování, její nastavení však vyžaduje pečlivou přípravu a průběžnou kontrolu.

Společnost by měla být schopna doložit zejména:

• že plánované práce mají skutečně charakter opravy, nikoli technického zhodnocení,
• ke kterému konkrétnímu majetku se rezerva vztahuje,
• jaký je rozsah a předpokládaný rozpočet opravy,
• že je rezerva správně zachycena v účetnictví a příslušné evidenci,
• a že prostředky na samostatném účtu nejsou používány k jiným účelům.

Aktuální judikatura ukazuje, že při daňové kontrole nebude správce daně posuzovat pouze ekonomický důvod plánované opravy. Zaměří se také na to, zda byly splněny všechny zákonné a formální podmínky pro tvorbu a čerpání rezervy.
Nesprávné nastavení rezervy může vést k jejímu vyloučení z daňově uznatelných nákladů, a následně k doměření daně včetně souvisejícího příslušenství. U významnějších oprav proto doporučujeme nastavení rezervy prověřit ještě před podáním daňového přiznání nebo před dokončením účetní závěrky.
Včasná revize dokumentace, způsobu výpočtu rezervy i používání samostatného bankovního účtu může pomoci předejít situaci, kdy správce daně rezervu zpětně zpochybní. Daňová rezerva na opravu totiž není pouze účetní položkou. Její daňová uznatelnost závisí na splnění souboru věcných i formálních podmínek, které je potřeba dodržovat po celou dobu její tvorby a čerpání.

Pokud zvažujete rozsáhlejší opravy svého majetku a uvažujete o využití daňových rezerv, neváhejte se na nás obrátit. Rádi vám pomůžeme posoudit správné nastavení rezerv, související dokumentaci i možné daňové dopady.

Autorka článku:
Zuzana Vikartovská
Daňové oddělení, Kreston A&CE Consulting, s.r.o.