Aktuality

Zaostřeno na poradenství

Daňové poradenství

Institut vrácení daně z přidané hodnoty

Kreston A&CE,

31. března 2026

Od 1.1.2026 nastaly také novinky v oblasti DPH. Jednou z oblastí, kterou novely zasáhly je oblast institutu vrácení daně. Ačkoliv se změny dotýkají spíše procesního rámce pro vybrané kategorie osob, samotný pojem vrácení daně je pro mnoho podnikatelských subjektů neznámým pojmem, proto Vám jej v tomto článku přiblížíme.

Institut vracení daně z přidané hodnoty řeší situace, kdy daňový subjekt zaplatí DPH v ceně zboží či služby v zemi, kde není registrován k dani, a nemůže si tak uplatnit standardní nárok na odpočet v daňovém přiznání. Zjednodušeně řečeno: umožňuje získat zpět zaplacenou DPH subjektům, které v rámci své ekonomické činnosti daň v zahraničí reálně zaplatily. Zákon o DPH rozlišuje několik zcela odlišných režimů podle toho, kdo o vrácení žádá a z jakého titulu.

1. Vracení daně v rámci Evropské unie (§ 82 a § 82a)

Tento režim implementuje evropskou směrnici a z hlediska české legislativy rozlišuje dva opačné směry vracení daně:

A) Vracení daně českým plátcům v jiném členském státě (§ 82) 

Toto ustanovení řeší situaci, kdy český plátce DPH nakoupí zboží nebo služby v jiném státě EU, kde nemá sídlo ani provozovnu.

  • Způsob podání: Žádost se podává domovskému správci daně, tedy českému Generálnímu finančnímu ředitelství (GFŘ), prostřednictvím tuzemského elektronického portálu. Přístup do tohoto portálu přidělí místně příslušný správce daně (pro hlavní město Prahu) do 15 dnů od obdržení žádosti o přidělení tohoto přístupu. GFŘ následně podanou žádost o vrácení daně postoupí cílovému státu.
  • Omezení nároku: Žádost nelze podat, pokud byl subjekt v daném období byl neplátcem nebo uskutečňoval jen plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet. Pokud uplatňujete odpočet v krácené výši (krátíte koeficientem), vrácení DPH je možné jen v této poměrné výši.
  • Pravidla a limity: Konkrétní kódy pro zařazení výdajů, případná omezení (např. u stravování) a limity se řídí legislativou toho státu, který daň vrací(byť limity 400 EUR / 50 EUR plošně vycházejí ze směrnice).
  • Lhůta: Do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně.

Praktický příklad

Představte si běžnou situaci: Jste výrobní nebo montážní firma a vyslali jste své techniky na týdenní instalaci stroje k zákazníkovi do Rakouska. Během této doby vaši zaměstnanci platí za ubytování v místním hotelu, tankují pohonné hmoty, platí dálniční poplatky a v místním rakouském hobby marketu dokoupí chybějící drobný materiál a nářadí.
Kde je problém? Na všech těchto účtenkách a fakturách je naúčtována rakouská DPH. Tuto daň si ale nemůžete jednoduše odečíst ve svém běžném českém daňovém přiznání. Pokud tyto zahraniční doklady dá vaše účetní pouze do nákladů, vaše firma se dobrovolně připravuje o DPH z každého takového nákupu. 
Jak to vyřešíme za vás? Získat peníze z Rakouska (nebo jiného státu EU) zpět vyžaduje znalost místních pravidel. Vy se ale o nic starat nemusíte, celou agendu vyřídíme za vás:

  • Předáte nám zahraniční doklady, my je zkontrolujeme a vytřídíme ty, u kterých vzniká nárok.
  • Připravíme a podáme žádost přes elektronický portál Finanční správy a zatřídíme výdaje pod správné harmonizované kódy. 
  • Vyřešíme veškerou případnou komunikaci s finančním úřadem.
  • Vy už jen počkáte, až vám zachráněné peníze v eurech přistanou zpět na firemním účtu.

B) Vracení české daně osobám registrovaným v jiném státě EU (§ 82a) 

Řeší opačnou situaci – zahraniční osoba registrovaná k dani v jiném členském státě (např. slovenský plátce) žádá o vrácení české DPH z nákupů uskutečněných v ČR.

  • Způsob podání: Žadatel podává žádost prostřednictvím elektronického portálu ve svém domovském státě (např. na slovenském portálu), který ji přepošle českému správci daně (centrálně řeší Finanční úřad pro hlavní město Prahu).
  • Základní podmínky: Žadatel v ČR nesmí mít sídlo ani provozovnu, nesmí zde být plátcem a nesmí v ČR uskutečňovat plnění (výjimkou je např. režim reverse charge nebo režim OSS). Lhůta pro podání je opět do 30. září následujícího roku.
  • Finanční limity pro vrácení: Žádost lze podat pouze tehdy, pokud požadovaná částka daně činí alespoň 400 EUR (za období kratší než 1 rok, min. však 3 měsíce), nebo alespoň 50 EUR (za celý kalendářní rok). Pro přepočet na českou měnu se použije kurz ČNB platný k prvnímu pracovnímu dni v lednu daného roku (§ 82a odst. 8 a 9).
  • Povinné přílohy (kopie dokladů): Pokud základ daně převyšuje ekvivalent 250 EUR u pohonných hmot nebo 1 000 EUR u ostatních nákupů, je nezbytné doložit elektronickou kopii daňového dokladu (§ 82a odst. 7).
  • Z jakých plnění lze nárok uplatnit v ČR: Český zákon (§ 82a odst. 6) vyžaduje přesné zařazení výdajů pod harmonizované kódy. V tuzemsku jde nejčastěji o vrácení daně z pohonných hmot, mýtného, ubytování, cestovních výloh nebo poplatků za veletrhy a výstavy. Naopak u výdajů na reprezentaci český stát daň nevrací.

2. Vracení daně osobám ze třetích zemí (§ 83 a § 83a)

Zahraniční osoby (firmy se sídlem mimo EU, např. ve Švýcarsku, USA nebo Velké Británii) mohou žádat o vrácení české DPH pouze tehdy, je-li splněn princip vzájemnosti (§ 83 odst. 3). Stát žadatele tedy musí prokazatelně vracet daň českým plátcům (seznam vydává Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji).

  • Z jakých plnění nelze nárok uplatnit: Zákon (§ 83 odst. 4) pro subjekty mimo EU výslovně zakazuje vrácení daně z pohonných hmot, taxislužby, cestovních nákladů, ubytování, stravování, osobní spotřeby, reprezentace a z telefonních poplatků.
  • Daň lze tedy vrátit primárně z nákupu zboží určeného pro další ekonomickou činnost, ze specifických služeb (např. servis, poradenství) nebo z veletržních nákladů. Lhůta končí uplynutím kalendářního roku následujícího po roce, kdy se plnění uskutečnilo.
  • Finanční limity pro vrácení: Daň bude vrácena, činí-li nejméně 7 000 Kč. Výjimkou je situace, kdy zahraniční osoba uplatní nárok pouze jednou za rok (v posledním čtvrtletí) – pak postačí částka 1 000 Kč.

Možnost vrácení DPH ze zahraničí zůstává v podnikatelské praxi často nevyužita. Mnoho firem zbytečně přichází o finanční prostředky jen proto, že netuší o možnostech daňové optimalizace u přeshraničních transakcí. Zorientovat se v pravidlech, lhůtách a kódech není pro každého snadné. 
Pokud tušíte, že by se nárok na vrácení daně mohl týkat i vašeho podnikání, obraťte se na naše daňové oddělení. Rádi vaši situaci zanalyzujeme a procesem vracení daně Vás bezpečně a bez starostí provedeme.

Autorka článku:
Simona Jankůjová
Daňové oddělení, Kreston A&CE Consulting, s.r.o.


Kreston A&CE

Více od autora

Naši klienti